ČLOVĚK- NEJSLABŠÍ ČLÁNEK ŘETĚZCE


Want create site? Find Free WordPress Themes and plugins.

Přelom 19. a 20. století, konkrétně rok 1903. Poblíž amerického města Kitty Hawk se vznesl do vzduchu první letoun schopný řízeného letu. Jeho vynálezci byli známí bratři Orwille a Willbur Wrightové a jejich stroj dokázal na čtvrtý pokus uletět za 56 sekund vzdálenost 260 metrů. Tímto zlomovým počinem se začala psát historie letectví, jaké známe dnes.

Od této chvíle vývoj letectví postupoval závratnou rychlostí a počet letadel se neustále zvyšoval. Zpočátku se kladl důraz na konstrukci letecké techniky a zejména její funkčnost. Válečné konflikty v průběhu 20. století působily jako katalyzátor pro vývoj a produkci a letecká technika se po konstrukční stránce dovedla téměř k dokonalosti. Sekundárním impulzem válečných konfliktů byla aplikace technologie lidského činitele.

Nasazení sofistikované techniky si vybralo svou daň – člověk už ji nedokázal bez náročného výcviku ovládat. Netýkalo se to jen samotných pilotů, neboť lidský faktor hraje velkou roli již při konstrukci letadel, jejich výrobě, údržbě, řízení jednotlivých strojů, řízení letového provozu, přípravě i výcviku personálu a nakonec i při posuzování a hodnocení způsobilosti techniky a lidí. Na rozdíl od strojů, u člověka nikdy nemůžeme dosáhnout stoprocentní spolehlivosti. V letectví na člověka působí mnoho okolních vlivů, přitom se od něj vyžaduje rychlé a přesné plnění náročných úkolů. Velká většina leteckých nehod a událostí byla zapříčiněna právě selháním lidského faktoru. Statistiky uvádějí podíl lidského činitele na nehodách až 80 %. Mezi vlivy, které snižují spolehlivost a výkonnost, patří zejména změny aktuálního tělesného a duševního stavu, změny způsobené věkem, působení faktorů prostředí-hluk, teplo, chlad, vibrace a podobně, dále situační vlivy a nedokonalá součinnost s ostatními pracovníky a účastníky letového provozu.
Proto je znalost lidského faktoru nezbytná a výuka tohoto předmětu je požadavkem Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO.

Velkým milníkem byl vznik oboru ergonomie, což je věda zabývající se optimalizací lidské činnosti. Jejím cílem je dosáhnout přizpůsobení pracovního prostředí výkonnostním možnostem člověka. Tento vědní obor integruje poznatky jak z humanitních věd, tak z věd technických. Studuje strukturu a činnost složitých technických a informačních systémů, kde je ústředním článkem člověk – operátor. V rámci letectví, jak pilot, tak i pozemní personál vytvářejí při realizaci každého letu dočasný pracovní celek, který podléhá jistým zákonitostem, které nelze odvodit od individuálních vlastností jednotlivých subjektů. Tyto zákonitosti však výrazně ovlivňují kvalitu výkonu a spolehlivost individua. Vznikají různé vazby, které rozhodují o kvalitě provozu letecké techniky, a těmi nejdůležitějšími jsou vazby mezi člověkem, letadlem a prostředím.
Historicky první využití ergonomie v letectví bylo v leteckém průmyslu. Konstrukce letadel, pilotní kabiny, sedačky nebo přístrojových desek byly řešeny tak, aby optimálně vyhovovaly požadavkům pilota a tím zvýšily jeho spolehlivost a bezpečnost letu. V současnosti se v systému člověk – stroj – prostředí stále více činností přesouvá na stroj. To má své výhody, ale i nevýhody. Hlavní výhodou je převzetí rutinních činností, které vede ke snížení pracovního zatížení člověka a uvolnění jeho kapacity pro rozhodování. Nevýhodou je však odstínění od reálné situace. Nadměrné snížení zátěže může vést ke ztrátě pozornosti a nudě. To pak zvyšuje riziko selhání při náhlé nestandardní situaci nebo při poruše automatiky. Nejvýhodnějším způsobem je kombinace člověka a automatických systémů tak, aby se člověk nacházel v optimálním stavu pracovního zatížení.

Člověk podle výzkumu podává optimální výkon při pracovním zatížení, které se pohybuje v rozsahu 20 – 60 % jeho aktuální kapacity. Pokud hodnota zatížení překročí horní hranici, může dojít k pracovnímu přetížení. To má za následek zúžené vnímání, prodloužení reakční doby, poruchy pozornosti, pocit únavy a hlavně častý výskyt chybných úkonů již při malém přetížení. Pracovní přetížení je proto velice nebezpečné pro létající personál, kde může mít fatální následky. Naopak nevytížení je způsobeno jednotvárnou nenáročnou činností. Paradoxně vede také k pocitu únavy, snižuje se pozornost a může docházet k usínání. To je taktéž velice nebezpečné a s tímto problémem se mohou často potýkat řídící letového provozu, nebo piloti na dálkových letech.
V neposlední řadě je nutné uvést dva důležité faktory, které ovlivňují chování člověka, a tím i bezpečnost letového provozu- stres a únava. Stres je přirozená reakce mysli a těla na nečekané nároky aktuální situace. Mírná úroveň stresu zvyšuje výkonnost člověka, zlepšuje vnímání a výrazně zlepšuje provedení nacvičených a zautomatizovaných činností. Vyšší úroveň stresu však výkonnost snižuje, objevuje se chybné vnímání a člověk má únikovou tendenci. Extrémní stres vede k úplnému selhání, v krajním případě může dojít k šokovému stavu a ke smrti. Je proto důležité, aby kritické situace byly navozovány v rámci výcviku co nejčastěji. Úspěšné zvládnutí stresové situace totiž snižuje stres v podobné situaci příště.

Pocit únavy je následkem intenzivní činnosti, kdy dochází ke snížení energetických rezerv organismu. Únava výrazně zhoršuje výkonnost člověka. Projevují se poruchy pozornosti, paměti a vnímání. Jako prevence vzniku nadměrné únavy se doporučuje optimální úroveň zátěže organismu, trénink a nespecifická fyzická aktivita, eliminace faktorů prohlubujících únavu- tím může být teplota prostředí, hluk, vibrace a další. Nedoporučuje se únavu tlumit nebo oddalovat pomocí stimulantů. Únava se totiž neodstraní, ale posune se v čase a pak je její nástup mnohem rychlejší a s velkým rizikem selhání.

Tento článek je pouhým úvodem do problematiky lidského činitele v letectví a názorně demonstruje, proč je výběr a výcvik leteckého personálu tak náročný proces. Stejně tak požadavky na uchazeče jsou velmi vysoké. Každý člen leteckého personálu musí být dokonale vycvičen pro svou činnost tak, aby byla co nejvíce zajištěna bezpečnost letů. Avšak ne vždy se podaří tento úkol naplnit. Člověk není stroj, a tak jednou za čas dojde k situaci, kdy něco opomene, nebo neudělá tak, jak má. V nejhorším případě je důsledkem letecká katastrofa a mnoho zmařených lidských životů.

AUTOR: Tony Nguyen

 

 

 

Did you find apk for android? You can find new Free Android Games and apps.

Vianočný výpredaj

Ringit - oblékni se do stylu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *